KUBA
Kuba není jen taková trochu jiná země, je to úplně jiný svět. Alespoň z pohledu člověka "moderní západní společnosti". Těch odlišností, které zde na zahraniční návštěvníky čekají, je spousta. Pokud tedy nejedete do nějakého vyhlášeného turistického letoviska, to si pak
žádných velkých rozdílů nevšimnete, užijete si nejspíš svoji příjemnou dovolenou u moře a hezky opálení zase poletíte zpět, což má samozřejmě taky něco do sebe. Věřím, že zážitek pro cestovatele ze států od našich hranic na západ musí být o dost intenzivnější, přeci jen my jsme na některá místní specifika byli u nás do roku 1989 zvyklí.
Za ty tři týdny, co jsem po Kubě cestoval, jsem si samozřejmě nemohl udělat dokonalý obrázek, nějakou představu si ale při odjezdu domů odváží každý. Ta moje nebyla vyloženě ani pozitivní, ani negativní, ani černá, ani bílá, vrátil jsem se do Čech se smíšenými pocity. Od začátku pobytu na Kubě si uvědomíte, že
věci fungují jinak než u nás. Na Kubě se nespěchá, času je dost a lidi jsou v pohodě. Autobus pojede, až přijede, ceny jsou flexibilní, při otázce vás tady lidi neodpálkujou jako třeba mnohdy u nás. Chovají se k vám většinou hezky, často se ale stane, že vám budou chtít něco prodat nebo přesvědčit vás, ať něco někde koupíte, turisti jsou prostě pro ně zdroj přivýdělku číslo jedna.
Kubánci se tu baví každý s každým, nevnímají žádné rozdíly (barva pleti, pohlaví,...), z toho bychom si určitě mohli v Evropě nebo v Americe vzít příklad. Socialismus sbližuje - všichni mají málo, a tak mají k sobě blíž, není komu co závidět. Lidi tu jsou fajn, je snažší s nimi navázat kontakt,
ale právě fakt, že nic nemají, je nakonec kolikrát přiměje, že po vás chtějí nějakou formou peníze, i když jste si mysleli, že už jsou vašimi přáteli. Je tu bezpečno, turistům nebezpečí prakticky nehrozí, ve větších městech jsou kamery všude, což většina Kubánců pozitivně kvituje; bezpečí a kontrola je pro ně důležitější než soukromí.
Co se týče focení, tak Kuba je pro fotografy ráj. Starý americký káry, povozy s koňmi, rozpadající se koloniální vily, bezprostřední děti, charismatický lidi, fotit se dá kdykoli a kdekoli. Přijde mi, že na černobílé fotce vypadá Kuba dost jinak než v barvě - možná u ní není tolik patrné časové určení a zachycené věci vypadají víc omšele a ponuře, než ve skutečnosti jsou (v barvě to tak hrozné není...).
Přestože mi některé drobnosti zkazily z Kuby dojem, musím uznat, že jsem se vrátil s pocitem, že jsem v žádné podobné zemi nebyl, postupně si to ve mně všechno sedá a věřím, že se tam někdy v budoucnu zase vypravím.
